To, jak jsem minule psala o té mrkvi, ano, o té bio, ze zahrádky,
tak to mělo ještě dohru.
Jako dokonalá matka jsem samozřejmě selhala. Ta dokonalá by totiž
dětem empaticky vysvětlila, že se to nedělá. Taky by objasnila, co je správně. Respektovat
a být respektován, Montessori, a podobně.
Tak já ne, já je zcela nevýchovně seřvala, tu mrkev tam
nechala a řekla jsem jim, že k jídlu už nic nedostanou, a až budou mít
večer hlad, že je pošlu k té kaluži, že jim tam ta mrkev ještě bude dobrá. Když
pak přišel Radek z práce, odvezl Matěje s Jonášem k babičce do
dědiny, abych měla klid a mohla se věnovat Filipovi. Volal mi pak později, jestli
už mám nachystanou večeři, nebo jestli děti může dovézt už najezené. Babička že dělá sekanou. No co
myslíte, že jsem řekla? Samozřejmě že najezené. Najezené dítě, spokojené dítě.
Spokojené dítě, pohodový večer. Pohodový večer,…bože pohodový večer stojí i za
tu blbou mrkev…
Má sestra, dětská psycholožka, sama matka dvou dětí, ta má
na všechno odbornou radu.
Povidá - tak to neřeš, nevař, s ničím se nedělej. Ještě žádné dítě neumřelo hlady s talířem
zeleniny před sebou. A já na to – ovšem, hlady neumřelo, ale rukou šílené matky
určitě.
Můj kamarád, doktor z Prahy, mi tuhle na třídním srazu
vyprávěl historku z vlastní zkušenosti. Hlídal neteř. Připravil jí večeři,
hrdě naservíroval. Chlap, chápete? Už to samo o sobě je na medaili. Pro neteř
ne. Ta povytáhla ret, prý to nejí. A kamarád na to- v pořádku, nic se
neděje. Vzal talíř a jediným pohybem ho vyprázdnil do psí misky na žrádlo.
Zvíře málem hodilo smyk v zatáčce. Neteř na to vyjeveně koukala a prej-a
co jako budu jíst já? Tak jí řek, že neví, ale že Astor nechal trochu granulí…
Můj manžel zase tvrdí: hladový chlap, poloviční vrah. A to
sedí. Mám doma celkem čtyři chlapy, takže mimo těch skleniček i vařím, je to
jasný?
A teď si představte, když vám do téhle marnosti s jídlem, do
tohodle období, kdy jen vyváříte, servírujete, cpete to do nich, uklízíte jídlo
ze země, z nábytku, z oblečení-tak kdy vám do tohodle oznámí, že vaše
nejmenší dítě má nejspíš alergii na mléko. Tedy kravské. Tedy na to, že když vy
sníte něco z mléka, a následně nakojíte toho alergika, tak se mu zhorší
zdraví. Bude se kroutit bolestí, mít prdíky, průjmy, zácpy, bude zvracet, osype
se, nebo mu vyraší ekzém…Jedinou pomocí je, že kojící matka buď přestane kojit,
nebo přestane jíst mléčné výrobky.
Ještě si pamatuju dobu, kdy jsem jako pediatr zcela
lehkovážně doporučovala tuhle dietu vyzkoušet každé matce, u jejíhož dítěte se pár
varovných příznaků objevilo. Jenže, ty
příznaky jsou tak nespecifické, že se můžete s diagnosou nakrásně seknout.
Spolehlivý test z krve neexistuje, a tak se prostě doporučí tahle
eliminační zkouška. Pokud se dítě do čtrnácti dnů až měsíce nezlepší, tak vězí
zakopaný pes jinde.
Bože, odpusť mi. Ano, kladla jsem matkám v ambulanci na
srdce, jak je ta bezmléčná dieta důležitá. Snad dokonce jsem i vypustila větu
typu – co byste pro své dítě neudělala…
Karma je zdarma. Takže vám děkuji, přátelé, už mě dostihla,
zažila jsem bezmléčnou dietu.
Je to očistec. Ne. Peklo a očistec v jednom. Tedy
pro někoho, jehož jídelníček BYL ZALOŽEN na mléčných výrobcích. Chleba s
máslem, kafe se smetanou, sýr, jogurt, grilovaný hermelín, mozzarela s rajčaty,
krémové polévky, omáčky, bramborová kaše, tvarohové koláče, kakao, čokoláda…Ta
hlavně! Když mi ta moje dovolená (mateřská jedna) přišla báječná až k nepřežití,
tak jsem si aspoň za rohem vrazila do pusy lžíci nugety. No nesměla jsem najednou, tyvado!
Dostala jsem se po pár dnech do stádia, kdy jsem
vlastně nic nejedla, protože mi došla energie vymýšlet, co vlastně můžu.
Vždyť i bez diety jsem se jako matka sotva dostala k pořádnému jídlu. Znáte to -snídáte běžně zbytky
jogurtu po dětech, pak taky pečivo, co sesbíráte ve větších kusech ze země.
Dojíždíte ohlodané kousky ovoce, k obědu zbytek studené kaše…
A teď – tak akorát to ovoce. Protože na internetu
píšou podobně postižené matky: „…a když vás přepadne chuť na sladké, zažeňte jí
třeba jablíčkem…“. Jděte se vycpat i s jabkem, já potřebuju tabulku
čokolády, nebo to nepřežiju.
Přišlo mi, že můj mozek nedostatkem cukru pracuje v hibernačním
rytmu. Suchý rohlík a čaj? Čaj je vpoho. Co ten rohlík, nepřidávaj tam náhodou
mlíko?...
Hledala jsem rady na internetu, pročítala složení
potravin, nakupovala náhražky ve zdravé výživě. Vše pro mé dítě. A víte, co
dítě na to? No nic. Po měsíci utrpení (mojem) se zažívání Filipa sice postupně
zlepšilo, ale když jsem na zkoušku zavedla mlíko zpátky, vůbec nic se nestalo. Pes
byl zakopán jinde. Nevím kde, na tom nesejde. Filip je dobrej, já si můžu nalít
smetanu do kafe a život je zas fajn…
Dobrý den,opět pobavilo :) buďte ráda ,že to trvalo jen měsíc.Syn má těžkou alergii na vejce cca od půl roku k tomu se přidala alergie na mléčnou bílkovinu,lepek,vepřové maso mimo prach roztoče pyly atd.A co mu mám jako vařit když se psal rok 1991?To mi teda nikdo neřekl a z nemocnice ve třech letech nás poslali po operaci tříselné kýly za 30 hodin domů,neboť mu nebyly schopný zajistit jídelníček,to byla taky sranda.Hlavně,že je maličký v pohodě.A aby to nevypadalo,že máme všechno co máte vy,tak moje děti spaly od 5 dne 6 hod v kuse :) Pohodový konec roku a skvělý rok 2018 Vladka
OdpovědětVymazatMilá Vlaďko, tak to bych nedala. Díky téhle mé vlastní zkušenosti mi přijde jakákoliv alergie na potraviny příšerná. neumím si představit takovouhle kombinaci:( I Vám skvělý rok 2018!
VymazatVzkaz pro Simonu Strachotovou: děkuji za zprávu-dorazila mi na mail,ale nelze na ní mailem odpovědět(systém jí pošle mě samotné-nerozumím,kde v nastavení dělám chybu,ale poradíme si i tak:) To, že při bezmléčné dietě můžu jíst zlaté polomáčené,jsem taky četla, ale ve složení to mléko objevila,tak jsem to radši neriskovala. Ale objevila jsem Orero a Esíčka a taktéž jsem je ten měsíc jedla po kilech:)
OdpovědětVymazatAha, tak tomu nerozumím, jak to, že se zpráva nerozbrazí zde... druhá už snad ano. Každopádně bych Vám chtěla složit velkou poklonu. Sama jsem na mateřské “dovolené” se 14 m synkem a mezi mé koníčky aktuálně patří “zajít si sama na záchod” a “v tichu čumět do blba” ( mimochodem se dají skvěle nakombinovat :-))). Popravdě si absolutně neumím představit co musí obnášet péče o TŘI tak malé děti a obdivuju Vás, že jste po zkušenostech s Matějem, o kterých tu píšete šla do druhého a třetího a to tak brzy po sobě :-))) opravdu klobouček, protože sice píšete, že Vás druhé dítko osbobodilo ale když čtu další článek na Vašem blogu tak toho dojmu nenabývám :-)) nicméně jste silná žena a věřím, že nakonec i ta jolčička bude a že jste ještě “neskončili”. Kluci jsou krásní! Tak ať se daří!
VymazatMoc děkuji. vaše koníčky mě pobavily:))Hezký den:)
VymazatJojo,my co jsme byli rok kvůli miminu na bezmléčné,bezkuřecí,bezhovězí,bezkakaové,bezovesné,bezlososové dietě,víme o čem je řeč:)))A první měsíc je nejhorší,pak si člověk zvykne,že nejí:))Ale je dobře,že tam až jste nemusela. Tak dobrý mléčný rok 2018. PS: článek A na závěr ozdobíme petrželkou podepisuju,jako rodiče 3 malých dětí jsme se škodolibě zasmály,že v tom nejsme sami:)))
OdpovědětVymazatSouhlasím-je fakt, že po tom měsíci jsem tak nějak rezignovala a zvykla si. Začla jsem zkoušet zvolna-tu olíznout lžíci od kaše, tu si nedat pozor, jestli na chleba mažu máslo nebo margarín-a když se nic nedělo,tak jsem postupně mléčné výrobky přidávala. Ale jak píšete, tělo už je vlastně ani nepotřebovalo, chutě se změnily. I když,ted už jsem zpátky v plné polní a bez mléka si život opět neumím představit:) Mějte se:)
VymazatKatko, přiznám se, že při sledovaní Čtyř v tom jste mi moc sympatická nebyla (jako naprosto hotová máma dítěte, které řvalo celý den v kuse jsem nechápala, kde berete energii být tak klidná a mít všechno perfektní). Ted je mému synkovi 2 a kousek a už je to pohodář, takže mám čas si přečíst váš blog a každým prispevkem jste mi sympatičtější �� jinak k tématu, eliminační dietu mléko-vejce-sója-čokoláda jsem držela 18 měsíců, člověk si fakt zvykne na všechno �� přeji hezký den a užívejte si ty vaše tři kulihrášky ��
OdpovědětVymazatDěkuji. Hezký den i Vám:)
Vymazat